Přednáška z farmacie 1899 - 1900 (kopie) Portrétní fotografie BL 2. 11. 1929 článek z časopisu Pestrý týden K mezin. lékárnickému kongresu v Praze. Lékárnické starožitnosti Mg.Ph. Bohuslava Lavičky v Tržicu (S.H.S.)\n Fotografie části sbírky BL Fotografie hrobu BL v Kovoru Fotografie dcery BL, Ljudmily, v tatínkově lékárně v Tržiči 1941 Pohled dceři Ljudmile z Bratislavy do Lublaně, kolem 1935 Svatební fotografie Ljudmily Lavičkové a Vítězslava Čejky, 6. 12. 1941, Pardubice Fotografie Katariny Lavičkové s dcerou Vlastou, 1917
Paní Radimerski (narozena 14. 4. 1944) vypráví příběh svých rodičů a prarodičů. Její dědeček z matčiny strany, Bohuslav Lavička (1879 - 1942), syn zahradníka z Chrudimi Františka Tomáše Lavičky a Marie Magdaleny Markalousové (1851 - 1922) z obce Jesničany (dříve Jesenčany). Brzy ovdověla, starala se pak sama o zahradnictví. Pozemky a nemovitosti zůstaly Bohuslavovi, který je pronajal a dojížděl do Československa, aby se o ně staral. Rodiče Bohuslava Lavičky měli čtyři děti, z nichž se ale jediný Bohuslav dožil dospělosti. Vystudoval Karlovu univerzitu v Praze farmacii a malířství na akademii. Po škole pracoval v Čechách a na Moravě jako lékárník, později ve Švýcarsku a nakonec se usadil v Tržiči ve Slovinsku, kde koupil v roce 1911 lékárnu, která velmi vzkvétala. Jeho maminka, Marie Lavičková, studovala ovocnářskou školu. Bohuslav Lavička se oženil v Tržiči, vzal si svou asistentku, Katarinu Rastovčan (2. 6. 1892 Rurna) ze Záhřebu, kde studovala farmacii. Bohuslava Lavičku si vzala 19. 10. 1914 v Záhřebu. Oba pracovali nadále v lékárně, o děti se staraly chůvy. Měli spolu tři děti. Maminka paní Radimerski, Ljudmila Lavička (17. 11. 1919 - 28. 5. 2010), se v roce 1936 seznámila se svým budoucím manželem, Vítězslavem Čejkou (zemřel 27. 7. 1987 v Teplicích). V roce 1936 byla poprvé v Čechách, ve Slatiňanech, kde bydlela měsíc na prázdninách u sestry Bohumila Markalouse. Znovu navštívila Československo v roce 1938, kdy bydlela u druhé sestry Markalousovy, Bohuslavovy sestřenice. Bohuslav Lavička měl velkou knihovnu a sbírku majoliky (viz odkaz www.lek.si/si/o-nas/lavickova-zbirka/). Bohuslav Lavička byl zajat německými vojáky a zastřelen 17. července 1942. Jeho sbírku odkoupila farmaceutická firma LEK a v Lublani dodnes existuje muzeum.