Fotografie z 1. světové války zdědil Boris Baromykin po sestřenici, Věře Barvínkové. Originální zvětšeniny, neznámého původu, neznámého autora. Celý soubor ale jistě pochází od jednoho autora a fotografie byly pořízeny za 1. světové války na italské frontě. Pan Baromykin je profesí kameraman a fotograf, takže odborně soudí, že se jedná o práci zkušeného fotografa, který pouze nedokumentoval, ale fotil i zničené vesnice, nebo přírodu. || Soubor fotografií jednoho neznámého autora, období 1. světové války, italská fronta, často na druhé straně tužkou psané popisky, zřejmě vše německy. Rozsáhlý soubor krajin, včetně panoramatických snímků. Boris Baromykin vytvořil z fotografií tematické celky.

4 fotografie s Janem Zahradníkem v Rakouské uniformě a uniformě italských legií. || Jan Zahradník, narozený v Lánech u Nové Paky, ukončil v roce 1912 obchodní akademii v Hořicích v Podkrkonoší. Byl bratrem Josefa (Henryho) Zahradníka, a strýčkem paní Hany Kujanové. Zachovalo se po něm několik fotografií: podobizna, skupinová fotografie v uniformě rakousko-uherské armády a skupinové fotografie v uniformě italských bezpečnostních sborů.

Pohled, portrétní fotografie - 19. 6. 1921 Přihláška o návratu - propuštění 1. 12. 1921 Dovolenka 2. 9. 1921 Čáslav Žádost o akcii z Legiobanky 9. 11. 1921 Portrétní fotografie Otýlie Kolářové || Dědeček paní Markové, Jan Bulíček/Buliček, prošel jako legionář ruskou frontu. Svobodný, odveden, vyučený krejčí. S druhým pěším plukem prošel Transsibiřskou magistrálu. Vrátil se v pořádku, o zraněních nevíme. 10. 7. 1917 v čs. armádě. Při shromáždění ve Vladivostoku dostali vojáci nové uniformy, tzv. návratovky. Před odjezdem poslal domů sestře portrétní fotografii. Po válce několik měsíců bez zaměstnání, prodal akcie Legiobanky, urgoval jejich vyplacení. Domů se vrátil na podzim 1921. V květnu 1922 se oženil s Otýlií Kolářovou (narozena 26. 4. 1888). Ta sloužila na zámečku v Kolodějích, kde se potkala se svým budoucím manželem. Začal pracovat jako hajný v Březí u Prahy, kde se jim narodila dcera Vlasta (narozena 4. 1. 1923), maminka paní Markové. Místo myslivce mu nabídli Lichtenštejnové. Až v roce 1929, když měla jít dcera do školy, byl přeložen (Snovídky u Bučovic). Zemřel už 1931 na následky fyzického vyčerpání z války. Vdova se znovu provdala, krátký sňatek. Vrátila se do svého rodiště, kde se dožila 67 let.