Pohled, portrétní fotografie - 19. 6. 1921 Přihláška o návratu - propuštění 1. 12. 1921 Dovolenka 2. 9. 1921 Čáslav Žádost o akcii z Legiobanky 9. 11. 1921 Portrétní fotografie Otýlie Kolářové || Dědeček paní Markové, Jan Bulíček/Buliček, prošel jako legionář ruskou frontu. Svobodný, odveden, vyučený krejčí. S druhým pěším plukem prošel Transsibiřskou magistrálu. Vrátil se v pořádku, o zraněních nevíme. 10. 7. 1917 v čs. armádě. Při shromáždění ve Vladivostoku dostali vojáci nové uniformy, tzv. návratovky. Před odjezdem poslal domů sestře portrétní fotografii. Po válce několik měsíců bez zaměstnání, prodal akcie Legiobanky, urgoval jejich vyplacení. Domů se vrátil na podzim 1921. V květnu 1922 se oženil s Otýlií Kolářovou (narozena 26. 4. 1888). Ta sloužila na zámečku v Kolodějích, kde se potkala se svým budoucím manželem. Začal pracovat jako hajný v Březí u Prahy, kde se jim narodila dcera Vlasta (narozena 4. 1. 1923), maminka paní Markové. Místo myslivce mu nabídli Lichtenštejnové. Až v roce 1929, když měla jít dcera do školy, byl přeložen (Snovídky u Bučovic). Zemřel už 1931 na následky fyzického vyčerpání z války. Vdova se znovu provdala, krátký sňatek. Vrátila se do svého rodiště, kde se dožila 67 let.

Rusko, Polovina || || Remembrance || Prisoners of War || Medical || Obnovený pomník - Rusko Polovina || || Medical || Remembrance || Obnovený pomník - Rusko, Polovina || Prisoners of War

Fotografie Jana Škody || Jan Škoda (16. listopadu 1893, Rapotice - 4. ledna 1946, Rapotice), bojoval na italské frontě v řadách rakouského polního dělostřelectva na Soči/Isonzo. Zajat italskými oddíly 8. srpna 1916, do československých legií vstoupil 12. července 1918. Bojoval v řadách 31. pluku, do ČSR se vrátil v druhé polovině prosince 1918. Za první republiky působil jako štábní strážmistr četnictva na stanici v Nelipinu na Podkarpatské Rusi.