Karel Palán, soubor korespondence || Karel Palán, soubor válečné korespondence dotyčného se svoji manželkou Annou. V době války bydleli v Kališti, kde je dodnes jeho pomník. Soubor korespondence pochází z let 1915-16, dotyčný sloužil v rakouské armádě na blíže neurčené frontě (pravděpodobně na Balkáně či v Itálii). Roku 1916 Karel Palán podlehl zraněním na bojišti. Z korespondence vyplývá poměrně silný životní příběh: Manželé byli chudí chalupníci, Karel Palán však získal dobrou práci (vykrajování knoflíků), takže si rodina žila před válkou dost slušně. Jenže válka vše zamíchala, Palán narukoval, manželka (babička pamětnice) velmi obtížně zajišťovala chod hospodářství, všichni onemocněli pravými neštovicemi a jeden ze synů zemřel. Do toho přišla zpráva nejhorší, otec rodiny padl na frontě...

Bohumil Živnůstka, sběratel, získal čtyři korespondenční lístky, které se všechny vztahují k příběhu jednoho vojáka, Arnošta Chmelaře. Všechny jsou adresovány rodičům v rozsahu let 1916 až 1917. || Čtyři korespondenční lístky adresované ze zajetí rodičům

Dopisy s budoucí manželkou Marií - Dopisy s přáteli a rodinnými příslušníky - Dopisnice - lazaret v Brucku, Halič, Kutná Hora - Součástí krabička z Felt Post || Pan Skopal (roč. 1890?), učitel (pocházel z rodiny učitelů), narukoval v roce 1914 na frontu do Haliče - 8. pluk, v sestavě 7. divize společně s jihlavským 81. plukem. Brzy byl zraněn (7. 9. 1914), byl převezen do nemocnice v Kutné Hoře. Není jasné, zda se vrátil na frontu. Dopisy z Kutné hory budoucí manželce Marii nemusely procházet cenzurou, jsou přesné. Pravděpodobně byly poslány přes další osobu - např. sestřičku civilní poštou. V dopisech systém šifer - velmi cenné. V dopisech i kresba průstřelu nohy, aby si přátelé dokázali představit zranění. Uzdravil se, po válce působil jako učitel, byl aktivní v učitelských spolcích, hodnostář v Sokolu, úřední cenzor pro kino ve Vážanech u Rousínova. Měl dva syny a dceru. Zemřel nečekaně na počátku 30. let.