Dva diplomy za podporu ČS legií - od Českého sdružení a National Bohemian Alliance. Fotografie přítele z francouzské fronty v uniformě americké armády a fotografie jeho jednotky s psaním od přítele. || Josef (Henry) Zahradník se narodil v Lánech u Nové Paky kolem roku 1887, v Liberci se vyučil pekařem. Tam byly kasárny, kde pan Josef Zahradník viděl drilovat vojáky a zařekl se, že do války nikdy nepůjde. Před válkou emigroval do Ameriky, a to z existenčních a také etických důvodů. V Americe hodně cestoval a poznával lidi, vždy se na nějakou chvíli někde usadil a prosadil se se svým pekařským řemeslem, čímž si šetřil na další cesty. O svých cestách později často vyprávěl svým vnoučatům, mezi nimi také paní Haně Kulajové. Od začátku svého amerického pobytu se účastnil různých krajanských aktivit a byl členem krajanských spolků. V jeho pozůstalosti se dochovaly dva diplomy za příspěvky na osvobození Českého národa a stvrzenky těchto plateb. Dochovaly se také zbytky korespondence s přítelem z fronty z amerických jednotek, který mu posílá svoji podobiznu a fotografii své pochodující jednotky. Z Ameriky se Josef Zahradník vrátil do Čech v roce 1930, na přímluvu Vojty Beneše nebyl odveden do armády ani po svém návratu do Československa. V Hořicích v Podkrkonoší si založil pekárnu, kterou po únoru 1948 dobrovolně odevzdal státu a do smrti kolem roku 1965 v ní pracoval jako pekař.

Josef Augustin Paukert, sochař, rakousko-uherská armáda || Josef Augustin Paukert, voják rakousko-uherské armády, který sloužil na Balkáně u dělostřelecké baterie (není jisté na jakých místech, v rodině se udává Boka Kotorská či Soča). Povoláním byl sochař, známý také svými návrhy medailí a vyznamenání, a to jak za 1. republiky, tak již za Rakouska-Uherska. Již před první světovou válkou byl pracovně 10 let v Římě. Byl součástí umělecké elity, znal se s mnoha význačnými umělci doby (Kotěra, Štursa, Špála, atd.).

Album fotografií z fronty se týká roku 1915 a 1916 - záběry z fronty - opevnění || Otakar Janoušek byl vojákem rakousko-uherské armády (u 89. pěšího pluku), byl nasazen na východní frontě - podle lístků snoubence Lidušce byl na východní frontě od roku 1914, nejprve do Rzeszówa, odsud dál do Ruska, v listopadu 1914 raněn, dostal se do lazaretu v Kroměříži (zpráva z 21. 11. 1914), pravděpodobně celou první polovinu roku 1915 strávil v Maďarsku - rekonvalescenční pobyt, v srpnu 1915 byl ve Vídni, na podzim 1915 už zpět na Haliči - v Rzeszówě a Przemyslu (rok 1915 má bohatě dokumentován fotografiemi), tam pravděpodobně do jara 1916, na jaře roku 1916 bojoval u Lucka, raněn, pravděpodobně poslán do Hodonína, podle fotografií byl v roce 1916 v lazaretu v Hodoníně (Dům umělců), v roce 1917 strávil delší čas Przemysli v Haliči. V Przemysli zůstal do léta 1917, pak pravděpodobně převelen do Uherského Hradiště, kde se v listopadu oženil. Působil ve zdravotním oddělení záložní nemocnice v Uherském Hradišti. Jeho snoubenka, později manželka Liduška (původem z Hané) byla za války v klášterní škole v Jeseníku. V květnu roku 1917 přijela Otu navštívit do Przemysli, vzali se v listopadu 1917. Za války měl Otakar Janoušek hodnost kadeta, poručíka a nadporučíka. Získal medaili - kříž. Vojenské služby byl zproštěn v únoru 1919. Po válce se vrátil ke své profesi úředníka v bance.