Dva diplomy za podporu ČS legií - od Českého sdružení a National Bohemian Alliance. Fotografie přítele z francouzské fronty v uniformě americké armády a fotografie jeho jednotky s psaním od přítele. || Josef (Henry) Zahradník se narodil v Lánech u Nové Paky kolem roku 1887, v Liberci se vyučil pekařem. Tam byly kasárny, kde pan Josef Zahradník viděl drilovat vojáky a zařekl se, že do války nikdy nepůjde. Před válkou emigroval do Ameriky, a to z existenčních a také etických důvodů. V Americe hodně cestoval a poznával lidi, vždy se na nějakou chvíli někde usadil a prosadil se se svým pekařským řemeslem, čímž si šetřil na další cesty. O svých cestách později často vyprávěl svým vnoučatům, mezi nimi také paní Haně Kulajové. Od začátku svého amerického pobytu se účastnil různých krajanských aktivit a byl členem krajanských spolků. V jeho pozůstalosti se dochovaly dva diplomy za příspěvky na osvobození Českého národa a stvrzenky těchto plateb. Dochovaly se také zbytky korespondence s přítelem z fronty z amerických jednotek, který mu posílá svoji podobiznu a fotografii své pochodující jednotky. Z Ameriky se Josef Zahradník vrátil do Čech v roce 1930, na přímluvu Vojty Beneše nebyl odveden do armády ani po svém návratu do Československa. V Hořicích v Podkrkonoší si založil pekárnu, kterou po únoru 1948 dobrovolně odevzdal státu a do smrti kolem roku 1965 v ní pracoval jako pekař.

Josef Augustin Paukert, sochař, rakousko-uherská armáda || Josef Augustin Paukert, voják rakousko-uherské armády, který sloužil na Balkáně u dělostřelecké baterie (není jisté na jakých místech, v rodině se udává Boka Kotorská či Soča). Povoláním byl sochař, známý také svými návrhy medailí a vyznamenání, a to jak za 1. republiky, tak již za Rakouska-Uherska. Již před první světovou válkou byl pracovně 10 let v Římě. Byl součástí umělecké elity, znal se s mnoha význačnými umělci doby (Kotěra, Štursa, Špála, atd.).

Václav Svoboda, rakousko-uherský voják. Již před válkou byl vojákem z povolání. Jako rakousko-uherský voják padl na území bývalé Jugoslávie do zajetí. Další jeho válečné osudy nejsou příliš známé (možná byl na konci války v italských legiích). I po válce pokračoval ve vojenském řemesle. Sloužil např. v Užhorodu a v Mostě. Krátce po skončení 2. světové války byl velitelem zajateckého (internačního) tábora v Motole. Pozůstalost obsahuje jednak fotografické album, dále také jednotlivé fotografie a dva dopisy z válečného období. || Fotografie, dopisy, rakousko-uherská armáda, zajetí