1. Příběh je o dědečkovi z otcovy strany: Jan Škoda (z Dobrého u Rovného u Dobrušky, dnes součást obce Rovné), narozen 1887, narukoval k pionýrskému pluku do Litoměřic. Pluk byl někdy na začátku války přemístěn do Melku na Dunaji. Kvůli srdeční vadě nebojoval na frontě, ale pracoval v kuchyni jako kuchař až do konce války. Dědeček vzpomínal, jak stále museli vařit polentu (z čehož nebyli nadšení). 2. Josef Škoda, bratr dědečka, se přiženil na statek do Synkova u Častolovic. Byl odveden na frontu na začátku války. 3. Fotografie statku - pohlednice - Josef Škoda píše svému otci, že je odveden. 4. Josef Škoda se dostal na východní frontu do Ruska, kde upadl do zajetí (Čerkasy). Pracoval tam na statku a ze špatné výživy dostal kurděje. Ujal se ho muž židovského původu, pro kterého pak pracoval jako kočí. Po Brestlitevském míru se dostal zpět do Rakouska-Uherska. || 4 fotografie (dědeček, 2x prastrýc - bratr dědečka a statek v Československu)

Fotografie můžu z rodiny Kvasničkovy z Miletína ve vojenských uniformách.

list fotografia || Manžel sestry mojej starej mamy Martin Molčány bojoval v 1. svetovej vojne, padol do zajatia. Zo zachovaného listu vieme, že bol v zajatí 6 rokov a domov sa vrátil v roku 1920. Podľa rozprávania jeho syna vieme, že bol v zajatí v oblasti Samarkantu. Pracoval ako obuvník. || || Letter || Front || 48.8060729,19.643817799999965 || List Martina Molčányho || Brezno || || List Martina Molčányho || Letter || 48.8060729,19.643817799999965 || Brezno