Paní Marcela Hubáčková přinesla složku dokumentů, fotografií a pohlednic, které se vztahují k osudu jejího dědečka legionáře Josefa Semeráda (narozen 30. 10. 1891 v Liblicích u Českého Brodu). Jeho otec byl ze Stiboře, rodina pak žila v Liblicích. Paní Hubáčková byla malá, když dědeček zemřel, informace o něm má z vyprávění rodiny. Josef Semerád narukoval za Rakousko-Uhersko (vojín, 10. zemský pěší pluk, později zemský pěší pluk), 15. 9. 1914 byl zajat v místě Jaroslav. Do československých legií vstoupil v Rusku (selo Para, Tomská gubernie). Do legií zařazen 3. 9. 1917, putoval s legiemi po Sibiři, až do Vladivostoku. Údajně se podílel i na stavbě Transibiřské magistrály. Z Ruska plul do Kanady (pravděpodobně 28. nebo 29. transport), přes kterou putoval vlakem po různých místech. Z Halifaxu vyplul opět lodí do Německa, do přístavu Cuxhaven, odkud jel vlakem do Československa. Po návratu byl asi za dva nebo tři měsíce demobilizován (zřejmě 2. 10. 1920). Končil s hodností desátníka. || Fotografické pohlednice z doby války a legionářského období a identifikace pořízená paní Hubáčkovou - Policie ČR, Kriminalistický ústav, 2013, další fotografie z období války a těsně po ní: Fotografie mužů v zimě, 15. 2. 1916, podle identifikace pořízené paní Hubáčkovou je JS ležící vlevo Fotografie jedenácti mužů před dřevěným domem, na tabulce dopsáno azbukou Sibiř a data 1914 - 16/8 1917, související fotografie pěti mužů na koních, opět před dřevěným domem, v pozadí několik dětí, obě fotografie mají ozdobný okraj, byly poslány JS domů, viz adresy příjemce na zadní straně, podle soudobé identifikace zřejmě JS na těchto fotografiích není Fotografie legionářského pluku (popiska II. KUL.R. 8. čs. střelecký PLUK, MARINSK SIBIR, 15. 8. 1919) - podle soudobé identifikace JS ležící uprostřed Fotografie legionářského pluku ze stejného dne (popiska II. KUL.R. 8. čs. střelecký PLUK, MARINSK SIBIR, 15. 8. 1919) - podle soudobé identifikace JS v dolní řadě druhý zprava Fotografie v zimním oblečení, na sněhu, z druhé strany nápis II. kul. rota III. zveob. (?) 8ho pluku a seznam vyfotografovaných včetně JS - podle soudubé identifikace nelze JS dohledat (špatná kvalita fotografie) Fotografie legionářů u vlaku (tužkou nápis Bronirovaný vlak 8. pluku), z druhé strany nápis Bronovik 8 SSS pluku v Marvinsku 22. 10. 1919 - bez identifikace Fotografie sedícího muže pod ozdobným výjevem (tužkou nápis Ozdobený vagon), z druhé strany nápis Ozdobená leptůvka v Sibiři Malá obálka posílaná JS z Českého Brodu - adresa JS 8. č. s. pluk 2. kul. rota Sibiř 28. 8. 1915 portrétní uniformovaná fotografie - Kothard Holub - pohlednice posílána Václavu Holubovi do Českého Brodu 17. 7. 1919 portrétní uniformovaná fotografie - spolubojovník JS Mil. Šťastný z Libně Soubor památečních pohlednic z Ruska, několik vzadu popsaných, jedna velmi hustě, na obalu nápis Irkutsk

Fotografie a dokumenty ze života JS po válce: Svatební fotografie JS s Marií, za svobodna Moravcovou, zřejmě z roku 192S Portrétní fotografie JS z Ateliéru B. C. Straka, Český Brod - razítko Dílny čsl. st. drah v Praze Bubnech Rodinná ateliérová fotografie - JS s manželkou a dvěma dětmi, asi z roku 1928, vzadu tužkou nápis s věkem dětí, JS má na sobě legionářskou uniformu Fotografie na veřejné místě, Masaryk, Beneš, JS se synem Miloslavem, který drží v ruce pomeranč, údajně jej dostal od Masaryka Dvě fotografie rodinných příslušníků, legionářská slavnost, 20. nebo 30. léta Fotografie z legionářské slavnosti, Český Brod, 20. nebo 30. léta Skupinová fotografie legionářů, Český Brod, 20. nebo 30. léta Tři fotografie, legionářská slavost, 20. nebo 30. léta Novinový výstřižek - Účastníci památného sjezdu naší sibiřské armády v Československu Portrétní fotografie JS z práce - jako dílenský mistr, vzadu tužkou nápis Prosinec 1942 Fotografie JS z pracovní legitimace ČSD - ještě z produktivního věku Fotografie JS z legitimace ČSD - zřejmě už z důchodového věku Portrétní fotografie JS - zřejmě už z důchodového věku Portrétní fotografie JS s manželkou - foceno ve stejný den Úmrtní list JS, 5. 8. 1963 Křestní list syna JS, Miloslava (?) || Paní Marcela Hubáčková přinesla složku dokumentů, fotografií a pohlednic, které se vztahují k osudu jejího dědečka legionáře. Josef Semerád (narozen 30. 10. 1891 v Liblicích u Českého Brodu), jeho otec byl ze Stiboře, rodina pak žila v Liblicích. Paní Hubáčková byla malá, když dědeček zemřel, informace o něm má z vyprávění rodiny. Josef Semerád narukoval za Rakousko-Uhersko (vojín, 10. zemský pěší pluk, později zemský pěší pluk), 15. 9. 1914 byl zajat v místě Jaroslav. Do čs. legií vstoupil v Rusku (selo Para, Tomská gubernie). Do legií zařazen 3. 9. 1917, putoval s legiemi po Sibiři, až do Vladivostoku. Údajně se podílel i na stavbě Transibiřské magistrály. Z Ruska plul do Kanady (pravděpodobně 28. nebo 29. transport), přes kterou putoval vlakem po různých místech. Z Halifaxu vyplul opět lodí do Německa, do přístavu Cuxhaven, odkud jel vlakem do Československa. Po návratu byl asi za dva nebo tři měsíce demobilizován (zřejmě 2. 10. 1920). Končil s hodností desátníka. Po válce se oženil, pracoval jako dílenský mistr (Dílny Čs. drah, Praha Bubny). Měl dvě děti, Helenu (narozena 1922) a Miloslava (narozen 1925).

Dokumenty vojáka Josefa Ošmery z Kožlan u Třebíče. Narukoval do 8. pěšího pluku rakousko-uherské armády. Zajat 23. 8. na italské frontě u Passo Val Maggiore. Do československých legií vstoupil v táboře Padula 27. 4. 1918. Z legií demobilizován 22. 10. 1919. V Itálii sloužil původně u 33. střeleckého pluku čs. legií. Poté přeřazen k 6. zdravotnickému oddílu. Závěr války prožil v Rusku, poté s legiemi sloužil na Slovensku při bojích s Maďary. Po válce mu bylo nabízeno pokračovat v armádě či policii, ale odmítl a pracoval v továrně. Mezi dokumenty výslužní diplom čs. legií, potvrzení vydané italskou stranou o jeho službě v italské armádě a legiích. Jedním z dokumentů je i legitimace Československé obce legionářské z roku 1930. || Dokumenty Josefa Ošmery